Archive for the ‘Společnost’ Category

Příhoda s městskou policií

listopad 25, 2006

V úterý večer jsem našel za stěračem lístek, k mému překvapení to však tentokrát nebyla reklama, ale liebes briefe od městské policie. ČÁSTEČNÉ STÁNÍ NA CHODNÍKU. Wtf? Takhle tady na sídlišti (Hlivická, P9) stojí každý den stovka aut v řadě a nepamatuji, že by tu někdy někdo dostal pokutu. Jdu se podívat na značky a ono fakt, stojím metr za cedulí označující konec příčného parkování s předními koly na chodníku … k pochopení situace je však nutno znát kontext.

Ulice je rovná jednosměrka – napravo je panelák, vedle něj pruh zeleně a širokánský chodník (téměř pěší zóna), další pruh zeleně, neudržovaný rozrostlý živý plot, torzo (vzhledem k výše zmíněnému chodníku zcela redundantního) minichodníčku a nakonec ona silnice. Z obou konců minichodníčku je to k nejbližší křižovatce cca 30 resp. 50 metrů. Nikde žádná odbočka ani jiné dopravní zvláštnost.

Pokud by chodec po zmiňovaném minichodníčku chtěl jít, měl by problémy už se samotným živým plotem, nemluvě o autech, která na minichodníčku parkují s předky zabořenými do onoho živého plotu. Ta auta tam parkují zcela legálně – na začátku je označen příslušnou značkou P s obrázkem a na konci stejnou s šipkou ukončující tento způsob parkování. Ta ukončující má smysl – aby auta o pár metrů dále s výmluvou na tu počáteční značku neparkovala s předky na trávníku. Tam kde končí chodníček, začíná asfaltová plocha přecházející v chodník vedoucí kolem paneláku. Po celé délce minichodníčku stojí auta zaparkovaná dle symbolu na značce P, za jeho koncem pokračuje souvislá řada aut zaparkovaných na oné vyasfaltované ploše. Problém je však v umístění oné ukončující značky P. Není totiž zcela přesně na konci toho 100m dlouhého minichodníčku, ale 2m před tím a to ze zcela pragmatického důvodu – o 2 metry blíže je totiž lampa, tak proč tedy do země zapouštět extra sloup značky, když lze značku umístit na onu lampu. Řešení úsporné, zcela pragmatické a vzhledem k lesu sloupů značek v celé ČR i chvályhodné, bohužel však nepočítající se způsobem práce městské policie. Ta se totiž zřejmě mnohem víc než o pořádek ve městě stará o to, jak s co nejmenší námahou vytěžit z obyvatelů co nejvíce love (mimochodem, to je termín z rómského jazyka).

Z dřívějších debat na garaz.autorevue.cz vím, že papírky za stěračem nejsou žádné závazné úřední dokumenty a patří tedy do kontejneru na papír (v mnoha případech již není majitel auta nijak dále obtěžován, příp. mu přijde po 1-2 měsících poštou výzva k podání vysvětlení). To jsem plánoval udělat i v tomto případě, nicméně jsem shodou okolností druhý den měl cestu kolem příslušné služebny a navíc se mi skrz Prahu podařilo projet rychle a měl bych prostoj před smluvenou schůzkou. Napadlo mne také, že si takto můžu ušetřit cestu na poštu pro případné doporučené psaní a další cestu na MP (tentokrát se již člověk musí v termínu vymluvit anebo skutečně dostavit). Navíc s chutí podebatovat si o smyslu daného přestupku s příslušníkem MP jsem se blížil k okénku u bílých zamřížovaných dveří.

“Jsem tu správně s tímto?” a podal jsem příslušníkovi papírek. Příslušník kývl, vyžádal si občanku a začal vyplňovat lejstra. Měl jsem v úmyslu použít fintu s osobou mne blízkou a právem nevypovídat (Zákon o přestupcích, paragrafy 60 a 68 – pozor, nesmíte ale říci, že nevíte kdo přesně řídil a ani s touto variantou nesmíte přijít až potom, co už jste jednou přiznali, že jste řidili vy) s tím, že pokud mi vysvětlí skutečně rozumný důvod (mimo “je tam značka”), proč není dobré na daném místě parkovat, přestupek vezmu na sebe a pokutu zaplatím. Pánové se však na nic jiného než na značku nezmohli. Jeden z nich se pokoušel přijít s něčím jako “možná je tam vysokotlaké potrubí a aby na něj auta zaparkovaná auta nevyvíjela tlak”, což je ale v daném místě nesmysl – navíc tam není žádné omezení na hmotnost projíždějících aut. Pokud by vadilo zaparkované 1,5t auto, určitě by vadil i několikatunový projíždějící náklaďák. Na moji žádost, zda by teda nemohli iniciovat posunutí oné značky a zlegalizovat tak 2 jinak zcela legitimní parkovací místa reagovali: “To nejde, takových míst je v Praze tisícovky, kde by se daly posunou značky o 2-3 metry, ale to bychom se uznačkovali.” Na moji připomínku, proč tedy v tom případě tak dogmaticky trvají na každém metru při přestupcích už nereagovali.

Hned po mém tasení osoby blízké příslušník nabídl “pro tentokrát” domluvu, což jsem přijal. “A už tam neparkujte”, řekl. Vzhledem k tomu, že se jedná o pražské sídliště, jsem si naprosto jist, že na dané 2 místa nezůstanou volná jediný den v roce. Fakt, že tam jednou za rok projde příslušník MP v režimu “lovec-těžař” na tom sotva něco změní.

“No dobře, už tam teda parkovat nebudu…”, odpověděl jsem po kratší odmlce, při které jsem se příslušníkovi díval do očí, abych zjistil, jestli to myslí vážně.

Myslel to zcela vážně.

Doporučená četba:
Anarchia bez značiek
Roads Gone Wild
Jak se vyvléct z pokuty

Svévolné zablokování pražské dopravy kvůli natáčení videoklipu

listopad 16, 2006

Mne osobně by tedy docela dost vytočilo, kdybych musel tvrdnout v zácpě jenom kvůli tomu, že si někdo sobecky natáčí komerční videoklip a svévolně blokuje magistrálu. Takové zašpuntování pražské tepny (byť “jen na pouhých” 15 minut) muselo být určitě znát i ve vzdálených částech to i notnou dobu později.

Proti režisérově Českému Snu nic nemám (byť mi připadal poněkud slabý a nedotažený) – zde si postižení dobrovolně zvolili následovat falešnou reklamu, ale tuto jeho akci považuji za drzou snobskou svévoli, za kterou by zasloužil do čumáku. Režisér si si k zablokování magistrály vybral tu nejméně vhodnou dobu z celého týdne (odpoledne před prodlouženým víkendem) a chtěl tedy schválně způsobit co největší komplikaci a naštvat nejvíc lidí, jinak by si vybral např. neděli dopoledne. Upřímně doufám, že to panovi režiséru jen tak neprojde a že ho ta “kontroverze za každou cenu” bude ještě hodně dlouho mrzet… Být na kompetentní pozici, potrestal bych ho řádnou pokutou a připravil o veškerý zisk, který bych následně investoval do obchvatu.

Filmaři s klavírem zablokovali pražskou magistrálu – iDNES.cz

Náboženství a evoluce

říjen 31, 2006

Dnes jsem narazil na docela zajímavou úvahu Davida Byrnea na téma lidstvo a náboženství. David uvažuje, pokud věřící lidé skutečně žijí déle a jsou skutečně štastnější, jak některé studie údajně tvrdí, potom evoluční základ a důvod existence náboženství je jasný – je to jednoduše pro lidstvo výhodnější.

Připadá mi to docela pravděpodobné. Člověk žijící v iluzi se může skutečně cítit šťastnější a díky tomu bude přirozeně inklinovat k delšímu životu (o menší pravděpodobnosti sebevraždy nemluvě).

Osobně jsem však nikdy nepochopil vlastní akt náboženské konverze. Lidově řečeno: kde se to zapíná? Jak se může člověk rozhodnout stát se věřícím a skutečně začít věřit, že existuje bůh? Já osobně bych to klidně i rád zkusil, ale nejsem toho schopen. Existence boha (jakožto nejvyšší instance) mi připadá krajně nepravděpodobná až absurdní, přičemž jeho křesťanská podoba na mne někdy působí až dětinsky naivně.

Z Davidovy úvahy tedy vyplývá, že z evolučního hlediska pro lidstvo jakožto živočišný druh je tedy náboženství výhodné. Osobně si ale pokládám otázku, zda je výhodné i pro lidskou společnost a nedovedu si na ni odpovědět. Teoreticky by religiózní společenství mělo být morálně kvalitnější, ovšem při hledání podpory této hypotézy jsem nacházel spíše podporu pro opačná tvrzení … tak nevím. Prozatím tedy zůstanu ateistou s lehkým sklonem k agnosticismu a se sympatiemi k buddhismu (a kvakerství) ;-)

Zdroje a související odkazy:
David Byrne Journal: 10.24.06: Happy Idiots
François Tremblay: Religion’s devils

Amnesty Internetional proti represím na Internetu

říjen 27, 2006

Dnes jsem podepsal petici za svobodnější Internet: chatovací místnosti jsou monitorovány, blogy jsou cenzurovány a ke stránkám je blokován přístup. Na různých místech světa se lidé dostávají do vězení za pouhé publikování a  sdílení informací. Vlády za pomocí velkých technologicky vyspělých IT společností bojují proti svobodě projevu a netýká se to jen zemí třetího světa. Navštivte také stránky kampaně Amnesty Internetional, zaměřené proti represím a porušování lidských práv na Internetu. Pokud s textem taky souhlasíte, podpisem petice nic nezkazíte.

Pozor na rádio

říjen 17, 2006

Napadlo by vás někdy, že vám může hrozit až dvouleté vězení, pokud si v práci pouštíte radio?

Pokud vaším pracovním prostorem prochází veřejnost, jedná se dle zákona o “veřejnou produkci” a jste povinni platit autorské poplatky společnostem OSA a Integram. Pokud to neuděláte, hrozí vám pokuta nebo ztráta svobody.

Podobným způsobem musí platit třeba i amatérské kapely za veřejnou produkci byť třeba jen vlastní originální tvorby…

Policie obvinila pumpařku za puštěné rádio (iDNES.cz)

Doporučená četba: OSA HACKER. Dle informací z těchto stránek je za rádio puštěné ve veřejných prostorech již jednou OSE zaplaceno, vysílání je určeno veřejnosti a OSA nemá právo požadovat další platbu. (thx eMKo za odkaz)

650 tisíc mrtvých následkém Irácké invaze

říjen 15, 2006

650,000 dead and counting || kuro5hin.org: Podle nové studie Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health se počet mrtvých následkem Irácké invaze pohybuje mezi 400 a 900 tisíci obyvatel, což činí asi 2,5% populace Iráčanů.

Číslo mi připadá překvapivě velké, neboť zhruba před rokem se diskutovalo o jiné studii, které vycházel horní odhad zhruba 100 tisíc obyvatel a i tak byla oficiálními představiteli americké administrativy zpochybňována.

Domnívám se, že invaze do Iráku byl velmi špatný krok a američané to nezvádli. Obyvatelstvo nyní žije v mnohem horších podmínkách než byly před invazí a situace se neustále zhoršuje.